Aiteq nabízí ke kontraktu všem pronajímaným specialistům jasnou přidanou hodnotu. Každý kontraktor ví jaká část výnosu zůstává ve společnosti a jaké služby za tuto cenu dostane. Díky odstupňovaným tarifům si může zvolit výši marže a odpovídající balík služeb dle svých potřeb.
Vhodnost pronájmu externích zdrojů vzhledem ke způsobu vývoje jsme rozebrali v jednom z minulých příspěvků - Bodyshopping vs. Insourcing. Z pohledu zaměstnance či kontraktora je hodnocení aspektů pronájmu hluboce subjektivní (preference typu spolupráce, prostředí, délky projektu, metodiky). Není zde z pozice zprostředkovatele čestné porovnávat pronájem s prací na vlastních projektech. Chceme však potenciálním spolupracovníkům ukázat jakým způsobem Aiteq takový typ práce nabízí, jaká část zákaznické ceny v Aitequ zůstane a co konkrétního za ni specialista získá.
Motivací k nastavení transparentních pravidel, které budeme prezentovat, je dlouhodobě nekorektní přístup některých českých společností, které se přeprodejem IT specialistů zabývají. Stylem podnikání šíří poněkud negativní vnímání bodyshoppingu především v kruhu nabízených odborníků samotných. Z několikaleté zkušenosti a průzkumu mezi kontraktory se jeví jako nejzásadnější následující problémy:
Příliš vysoká marže zprostředkovatele
Není výjimkou 40%; byli jsme však svědky dokonce 60% marže ze zákaznické sazby. Pochopitelně je to možné jen v případě, že specialista nezná výši zákaznické sazby (běžný stav).
Žádná nebo minimální přidaná hodnota
Často jedinou přidanou hodnotou, kterou zprostředkovatel specialistům nabízí, je zprostředkování samotné. A to často pozice, která je - vzhledem k omezenosti lokálního trhu - dostupná jinými cestami. Tyto agentury, nejen mezi freelancery nazývané "kopírovači cv-ček", ani jinou činnost nevykonávají.
Anonymní prostředí
Běžná je praxe, kdy se pronajímaný specialista osobně nesetká s žádným pracovníkem zprostředkovatele a je rovnou nasazen u zákazníka. Těžko tak může získat pocit zázemí, opory či náležitosti ke komunitě nad rámec členství ve vývojovém týmu.
Riziko švarc-systému
Riziko postihu je velice reálné, zvláště v prostředí IT, přesto běžně podceňované. Zprostředkovatelé jej vůbec neřeší nebo odpovědnost přenáší na kontraktora - např. smluvním závazkem, že v daném období bude pracovat i pro jiné zákazníky.
Ostatní smluvní rizika
Konkurenční doložka, rozhodčí doložka, platba podmíněná platbou od zákazníka, apod.
Motivací k nastavení transparentních pravidel, které budeme prezentovat, je dlouhodobě nekorektní přístup některých českých společností, které se přeprodejem IT specialistů zabývají. Stylem podnikání šíří poněkud negativní vnímání bodyshoppingu především v kruhu nabízených odborníků samotných. Z několikaleté zkušenosti a průzkumu mezi kontraktory se jeví jako nejzásadnější následující problémy:
Příliš vysoká marže zprostředkovatele
Není výjimkou 40%; byli jsme však svědky dokonce 60% marže ze zákaznické sazby. Pochopitelně je to možné jen v případě, že specialista nezná výši zákaznické sazby (běžný stav).
Žádná nebo minimální přidaná hodnota
Často jedinou přidanou hodnotou, kterou zprostředkovatel specialistům nabízí, je zprostředkování samotné. A to často pozice, která je - vzhledem k omezenosti lokálního trhu - dostupná jinými cestami. Tyto agentury, nejen mezi freelancery nazývané "kopírovači cv-ček", ani jinou činnost nevykonávají.
Anonymní prostředí
Běžná je praxe, kdy se pronajímaný specialista osobně nesetká s žádným pracovníkem zprostředkovatele a je rovnou nasazen u zákazníka. Těžko tak může získat pocit zázemí, opory či náležitosti ke komunitě nad rámec členství ve vývojovém týmu.
Riziko švarc-systému
Riziko postihu je velice reálné, zvláště v prostředí IT, přesto běžně podceňované. Zprostředkovatelé jej vůbec neřeší nebo odpovědnost přenáší na kontraktora - např. smluvním závazkem, že v daném období bude pracovat i pro jiné zákazníky.
Ostatní smluvní rizika
Konkurenční doložka, rozhodčí doložka, platba podmíněná platbou od zákazníka, apod.
